Proč právě biologický věk?
A máme tu další díl o tom, co je biologický věk, proč je pro nás důležitý a jak vlastně na něj, aby nám sloužil a my se nemuseli spokojit s tím druhým věkem, chronologickým.
V minulém článku jsme se zamýšleli nad dichotomií věku chronologického a biologického. A taky jsem na sebe prozradila, že si čas od času pro sebe zahraju na vládkyni vesmíru a přeju si různé věci. Například mít to nejlepší z času i ze sebe. Zachovat si životní zkušenosti a poznání či pochopení, které z nich vyplynulo, a přitom mít super funkční tělo. Silné, mrštné, ohebné. Abych se na něj mohla spolehnout a aby nebolelo.
Říkáte si, že tohle by se Vám také líbilo, ale je to zcela jasné fantasy? Nebo sci-fi? Zkrátka, že pokud do běhu věcí nezasáhne tajemná magická síla, anebo zatím neexistující technologie, tak je to nesmysl? Že přece roky běží, hmota našeho těla se opotřebovává, a s tím jde ruku v ruce bolest… prostě nezastavitelný proces?
No, a já si říkám, že je to tak půl na půl. Co se týče tajemné čarovné moci… tak to je pro mě ten správný mindset. Když si totiž updatujeme naše vnitřní přesvědčení a šikovně si nastavíme návyky všech důležitých životních oblastí tak, aby podporovaly náš élan vital, funguje to přímo kouzelně.
Co se týče sci-fi, dnes už známe různé life-hackové a healt-hackové techniky a postupy, o nichž jsme si ještě před krátkým časem mohli nechat jen zdát a které jsou pro nás obrovským benefitem. Takže technika a technologie frčí, nám ku prospěchu.
A co ty roky, které nám ubíhají přímo pod rukama a my je nezastavíme a nemůžeme s tím nic dělat? Tak tady je právě ten chyták. Ano, roky nám běží. To je právě již zmiňovaný kalendářně matematický záznam naší cesty, alias chronologický věk. S tím vážně nic neprovedeme. Ale můžeme provést spoustu věcí s tím, jakou budeme mít kvalitu života.
Já vím, že v osmdesáti chci spokojeně obíhat kavárny, trendy bistra a kulturní akce, s úsměvem na rtech a nejlépe někde v teplých krajích. K tomu rozhodně potřebuju funkční tělo i mysl a zacíleného ducha.
A taky vím, že aby tohle bylo možné, potřebuju si svůj životní styl nastavit funkčně už dnes. Právě abych co nejvíce snížila a zpomalila svůj biologický věk.
Protože ten je pro mě tím stěžejním ukazatelem zdraví. To on odráží celkový stav organismu včetně svalů, vnitřních orgánů, stejně jako míru zánětlivých procesů v těle.
Takže to, kolik máme svíček na dortu je druhotné. Zásadní je, jestli máme po sfouknutí chuť a sílu si jít na parket zatrsat a jak se při tom (potažmo potom!) cítíme.
Dobrou zprávou je, že tady opravdu držíme otěže z velké části ve vlastních rukou. A je jen na nás, jak se s nimi naučíme zacházet.
Za mě je ta jízda pozvolná a plynulá. Abych se stihla dívat kolem sebe a stihla pobírat to, co se vlastně kolem mě děje, jak ubíhá krajina a co při tom prožívám. A taky pozvolná a plynulá proto, abych dojela co nejdál v té nejlepší kondici.
Jak to máte Vy?